Ivan Pilip k rozhodnutí Ústavního soudu o restitucích

Po dnešku měla platit restituční tečka. Ti, kdo se ucházejí o vracení pozemků z doby komunismu, by v takovém případě už nedostávali náhradní pozemky, ale jenom finanční odškodnění. Ale z iniciativy 18 senátorů se to nestane, Ústavní soud vyhověl jejich argumentu, že by se tím vytvářela nerovnost mezi těmi, kdo se o pozemky teprve ucházejí a těmi, kdo už je dostali. Předseda Ústavního soudu, Pavel Rychetský, upozornil, že novela, která by zaváděla restituční tečku, neřešila také probíhající soudní spory. K tématu se vyjádřil Ivan Pilip jako někdejší ministr financí v rozhovoru s moderátorkou Martinou Maškovou v pořadu Den podle... Českého rozhlasu Plus.

Martina MAŠKOVÁ: V Česku je údajně ještě 46 tisíc lidí, se kterými se stát dosud nevypořádal. U dalších ještě dokonce není rozhodnuto ani o restitučním nároku. Jak si to vysvětlujete, že se to tak dlouho táhne?

Ivan PILIP: Je pravda, že když se ten zákon o restitucích schvaloval, tak nikdo neočekával, že by to mohlo trvat přes čtvrt století, že se všechny ty věci budou takto dlouho táhnout. Ale je pravda, že je to velmi složité v tom, že řada té půdy, která měla být vydána, tak mezitím byla zastavěná, výrazně změnila charakter, řada lidí, kteří mohli dostat náhradu, tak pro ně byly k dispozici pozemky, které byly příliš daleko například od místa, kde oni sami působí, nebo je považovali za výrazně méně hodnotné než by byla hodnota těch, které původně vlastnili. Čili tohle všechno asi tu situaci zkomplikovalo daleko více, než se při přijímání toho zákona před 27 tuším lety předpokládalo.

Martina MAŠKOVÁ: Čili z vašeho pohledu není úplně přesné, pokud advokát senátorů, Martin Purkyt tvrdí, že stát ve věci restitučních nároků dlouhodobě selhává?

Ivan PILIP: Tak to samozřejmě je zároveň chyba toho, že ta administrativní složka státu funguje příliš pomalu. Čili, jednak platí to, co jsem říkal, to znamená, že to je složitější než se očekávalo, na druhou stranu ta složitost se zjistila během pár let a určitě bylo možné, aby pozemkový úřad a další úřady, které to mají na starosti, aby rozhodovaly rychleji, protože samozřejmě že taky problém v tom, že pokud ty lidé dostávají ty pozemky později, nebo i tu finanční náhradu, tak ti, kteří ji přijali, tak to ocenění bylo daleko nižší, než by odpovídalo například ceně za pozemky řady z nich. Takže je jasné, že začínaly soudní spory. Myslím, že se to rychleji řešit dalo, jo, ale skutečně je to smutné, že to trvá téměř 30 let a není to pořád vyřešeno. Z tohohle pohledu si ale myslím, že rozhodnutí Ústavního soudu je spravedlivé, že jinak by se ti lidé, na které se ještě nedostalo, dostali do ještě horší situace.

Martina MAŠKOVÁ: A když by tedy teď státu došly ty vhodné náhradní pozemky, tak jak by se ta restituční tečka dala řešit spravedlivě? Pomohlo by třeba zvýšení finanční náhrady, aby se vyrovnaly rozdíly mezi dřívějšími a nynějšími restituenty

Ivan PILIP: Tak za prvé, ona jim zdaleka nedošla, státu, zdaleka nedošla, to taky bylo jedno z důvodů, pro které uvedl Ústavní soud, že tato situace nenastala. Nicméně asi by daleko větší množství lidí přijalo to finanční vyrovnání, kdyby to ocenění bylo adekvátnější než se pohybovalo, to znamená, že ty zejména v posledních letech ceny pozemků stoupaly a ta kalkulace finanční /nesrozumitelné/ tomu neodpovídala. Takže myslím, že i tohle to je pro řekněme vládu, nebo pro tu exekutivní část státní moci, aby na to nějak reagovala, protože jistě by bylo daleko vyšší procento lidí, kteří by tu finanční náhradu přijali, kdyby ji považovali za adekvátní, respektive kdyby byla nastavena tak, že by byla adekvátní.

Martina MAŠKOVÁ: Jak by se v případě toho, že by skutečně ta restituční tečka nastala v budoucnu, měly řešit probíhající soudní spory? Měla by být ta řízení zastavena nebo pokračovat?

Ivan PILIP: To se přiznám, že nejsem natolik, nebo vůbec, právní expert, abych dokázal tohle posoudit, jestli by ty spory šly dál. Ale pravděpodobně, pokud by ta tečka, pokud by ten zákon byl přijat, tak by se zřejmě ty soudní spory zastavily a platilo by tedy to, co bylo navrhováno v té vládní novele, to zřejmě ano, ale tím by došlo k situaci, kterou vlastně namítali ti senátoři, to znamená, že řada lidí by se dostala do nerovné pozice vůči těm, jejichž požadavky byly vyřízeny rychleji.


Záznam pořadu si můžete poslechnout zde.